Jdi na obsah Jdi na menu
 


Calma Apparente

2. 5. 2007
Zřejmý klid

Zřejmý klid….
V ovzduší kolem mě je napětí, které může mást.
Běžet ven bych chtěl,
od všech zvyků,
sledovat logicky nepředvídatelné.
Probíhají představy, kousky moji mysli,
a zůstanu zde v tichosti ale vím, že
je zde viditelný klid…
Něco se změní.
Divné momenty, kdy cítím, že
samota je součástí mě.
Je to dlouhá cesta,
která skončí,
je to společnost mé svobody.
Březnový vzduch budu dýchat,
v dubnu se na slunci zahřeji.
…. s Tebou.
Místnosti v srdci,
na dlouho zavřené,
světu znovu otevřu.
Slunce tam vstoupí.
Jsem klidný ale je to jen
zžejmý klid…
Něco se stane pro mě.
Divné momenty, kdy cítím, že
jaro mě táhne s sebou.
Déšť v slunci,
vítr a posedlost,
dělají více sladkou tuto melancholii.
Březnový vzduch budu dýchat,
v dubnu se na slunci zahřeju…
…. s Tebou.
Je to dlouhá cesta,
která mi přinese klid,
je to společnost mé svobody.
Březnový vzduch budu dýchat,
v dubnu se na slunci zahřeju,
květiny a hvězdy v květnu
nasbírám s Tebou…
s Tebou.
Zřejmý klid,
v ovzduší kolem mě je napětí, které může mást…
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář